Růžový příběh
Je to již šestnáct let, kdy moje srdce zatoužilo po léčivé přítomnosti starých růží. Bylo to volání tehdy ještě nepojmenované, podvědomé, netušící, jak velkou lásku skrývá.
Přes nepřebernou nabídku krásných moderních růží mě magicky přitahovaly růže, které stály na počátku, kdy se jako poklad pěstovaly ve starých zahradách.
Růže, které jsou otištěny v dechberoucí paletě růží současných.
Tak jsem získala své první skvosty - růži stolistou, galskou,
bílou růži Maiden´s blush a dvě odrůdy růže damašské. Jsou pro mě symbolem kořenů, propojení se Zemí, něčeho prastarého, co nosíme hluboko v sobě. Tehdy našly útočiště v zahradě mých rodičů,
kde láskyplně čekaly, až dozraje čas i já sama k rozhodnutí žít na Žítkové, tehdy už jako rodina se dvěma dcerkami a synem pod srdcem. Je to již skoro deset let, co se kocháme krásným výhledem na horenku Chabovou a v zahradě rok co rok rozkvétají moje kouzelné růže. To pak slavím růžový svátek, tančím kolem květů, sbírám tu nádheru, donekonečna obdivuju krásu a jsem obklopena růžovou vůní, léčivou ženskou energií.
Růži vnímám jako nositelku léčivé ženské energie.
Každodenní kontakt s přírodou, s jejími proměnami ve spirále života a také vědomí jakési nevyhnutelnosti, zavede člověka hlouběji ke své podstatě, do svého nitra, k jeho touhám a snům. Na Žítkové naše rodina rozkvetla o další dvě květinky a s naplněním mateřství a volnějších rukou přicházel i impulz TVOŘIT, dovolit rozkvést růžové víle schované za hromadou denních povinností.
Objevovala jsem, zkoušela znovu a lépe, radovala se, dělala chyby, opravovala, vylepšovala, hledala odvahu, pochybovala, ale stále věřila, milovala a kráčela blíž ke svému snu. K růžové zahradě, kde jsem nejprve pro sebe našla lásku, radost, moudrost, něžnou náruč a bezpodmínečné přijetí. A nastal čas, kdy cítím, že je čas sdílet toto bohatství i s vámi.
Přijměte pozvání do mého růžového světa!
Děkuji za dar, že mám kolem sebe bytosti, které mě podporují a posouvají. Za proud života, který mi přináší to, co zrovna potřebuji.
Je jím můj milovaný muž David, který mi umožňuje tvořit růžový projekt, který mě často postrkuje vpřed, je mi zrcadlem a nádherným příkladem toho, jak člověk rozkvete, když dělá to, co miluje. Je mojí bezpečnou milující náručí.
Jsou to naše děti, Káťa, Barunka, Kubík, Verunka a Markétka, jedineční učitelé, skvělá parta a zářící bytosti.
Je jí moje spřízněná duše Kačka Černá s darem otevřenosti, důvěry a bezpečí.
Jsou to lidé, kteří svými střípky tvoří krásnou mozaiku mého růžového světa.
Děkuji mým průvodcům, že byli trpěliví a čekali, až k nim najdu cestu.
S láskou Ludmila
